Monika Žáková 1987
BMP073, 2018

Autorka nechává vyznít jemné barevné odstíny, které vznikají v součinnosti reliéfních kvalit povrchu, hry světel a stínů, odlesků, zlomů a linií na skládané papírové vrstvě. Zajímají ji autonomní vlastnosti zvolených materiálů a technik, které nepodřizuje příběhovému řazení, takže obraz lze vnímat z různých směrů, chápat ho jako pružnou plochu proměnlivých počitků. Dílo působí do značné míry jako membrána, částečně prostupná pro divácké emoce a částečně ohraničující dané vizuální pole. Také ve svých dalších dílech se Monika Žáková zabývá především nefigurativními autonomními kvalitami barevných tónů, reliéfního rozbrázdění, světelnými podmínkami na zvlněném, vibrujícím povrchu. Na rozdíl od průzkumů, kterým se v trochu podobném směru věnoval op art, Monika Žáková nevytváří optickou iluzi, ale spíše jakási setkání s jemně nuancovaným vizuálním světem.
Barevnost, kterou Žáková využívá, je většinou tlumená, lomená, nejde o signální, expresivní tóny. Často se zde setkáváme se škálou šedi a okru. Právě díky tomu, že pozornost diváka není odváděna kamsi k předpokládaným znakovým významům signálních barevných tónů, může se pozorovatel více a soustředěněji věnovat těm nejvlastnějším a niterným kvalitám materiálů, s nimiž zde jeho pohled přichází do kontaktu. Nachází se tu volné pole, otevřené místo pro dialog mezi divákem a výtvarným artefaktem jako spouštěčem imaginace, vizuální zkušenosti a určité vizuální meditace.
Autorka se svým dílem přibližuje současným trendům v „materiálovém obratu“ ve výtvarném umění a v teorii umění. Tento nový zájem o zdůraznění podílu konkrétní hmoty a jejích vnitřních i senzuálních kvalit na vzniku artefaktu narušuje především západní tradiční představy o hierarchii mezi formou, ideou a látkou, materiálem (které se vyskytují přinejmenším počínaje Aristotelem). Idea, autor, forma i látka jsou nyní kladeny na roveň jakožto nutní partneři při zrodu nové vjemové a estetické zkušenosti a tímto směrem ukazují i senzuálně bohaté artefakty Moniky Žákové.  
• Václav Hájek